Aralské moře bylo opravdu čtvrté největší na světě. Pak ovšem přišel k moci Sovětský svaz a jezero začalo zanikat. Jak je to možné? Sověti chtěli přítokové řeky Syrdarja a Amudarja využít pro zemědělství, a tak je prostě odklonili jinam, jiné přítoky zase byly znečištěny. Od šedesátých let se hladina pohybovala níž a níž a v roce 2000 se z jezera stal prakticky jen solná poušť. To se dotklo více než šedesáti milionů lidí, kteří kolem jezera bydleli. Někteří rybáři přešli na jiná jezera, zemědělci se pokoušeli pěstovat na dně bývalého jezera, avšak to k ničemu nevedlo. Na solném podloží totiž téměř nic nerostlo. Jiní zase pěstovali třeba velbloudy. Miliony lidí prostě museli jezero opustit.

Kazachstán vybudoval plán na záchranu severní části na svém území – postaví přehradu na rozdělení severní části a jižní části bývalého jezera a zvýší tok řeky Syrdarja. Přehradu postavili v roce 2005 a během následujících let se počet ulovených ryb zpětinásobil. Voda je méně slaná, takže zde může žít větší množství živočišných druhý. Rybáři zde nejčastěji chytají cejny, kapry a candáty. Okolní města začínají ekonomicky prosperovat – rybolov vytvořil nová pracovní místa jak přímo na jezeře, tak i v zařízeních, kde jsou ryby tříděny a mraženy, nebo pronájmem a prodejem motorových člunů. Nevíme, jestli nebylo na záchranu už příliš pozdě, to ukáže už jen čas.