Železná Lady - Margharet Thatcherová

Jedna z nejúspěšnějších žen v historii politických dějin, která se dokázala prosadit a byla ceněna více než někteří muži. Margaret Hilda Robertsová se narodila 13. října 1925 v rodině obchodníka ve městě Grantham. V době 2. Světové války byla úspěšnou studentkou na Oxfordské univerzitě, kde vystudovala chemii a později i práva. Píše se rok 1951 a Margharet se vdává za Denise Thatchera. Přibližně o osm let později se Thatcherová zapojuje aktivně do politiky Velké Británie. Když je v roce 1959 zvolena do Dolní sněmovny a jako poslankyně zastupuje konzervativní politickou stranu. Později pár let střídavě působí v pravicových vládách jako ministryně pro vzdělání a vědu. V roce 1974 se ale z Margharetiných úst po neúspěšných volbách, kdy byla konzervativní strana poražena, hrne kritika, kde Margharet obviňuje svou stranu za nedostatečné obviňování pravicových hodnot. Proto navrhuje razantní změnu politického stylu, která by z „defenzivní“, neutrální a „unavené“ politické strany učinila moderního a silného obhájce tradičních britských hodnot. Ve stranických volbách v** roce 1975** se stává předsedkyní konzervativců. V roce 1979 se uskutečňují ve Velké Británii předčasné volby, které převracejí politickou scénu vzhůru nohama. Vládnoucí socialisté ve volbách díky svým hospodářským „úspěchům“ propadají, a s velkým náskokem naopak vítězí Konzervativní strana Margaret Thatcherové. Do čela (na premiérský post) ostrovního království se tak poprvé v historii země dostává žena. A jak se ukáže později, není toobyčejná žena. Je to žena z toho nejpevnějšího železa – Železná lady.

Svůj život také shrnula v knize Roky na Downing Street a v úvodu obdivuje to, jak ekonomicky chytrý byl její otec. : „Vyrůstala jsem v rodině, která nebyla ani chudá ani bohatá. Museli jsme šetřit každý den, abychom si mohli dopřát příležitostný luxus. Moje ekonomická filosofie se často připisuje původu mého otce, obchodníka s potravinami. Bylo tomu tak – a pořád je – ale jeho originální filosofie šla dál než jenom k zajištění toho, aby příjmy vykazovaly na konci týdne mírný přebytek nad výdaji. Můj otec byl mužem jak praxe, tak i teorie. Rád spojoval prosperitu našeho rohového krámu s romantikou mezinárodního obchodu, který zaměstnával lidi na celém světě proto, aby rodina z Granthamu mohla mít na svém stole rýži z Indie, kávu z Keni, cukr ze západní Indie a koření z pěti kontinentů.“

images/nahleda­ky/thatcherova/mt2­.jpg Po druhé světové válce došlo v Británii k rozsáhlému znárodnění a rozvoji tzv. státu blahobytu. Neefektivní státní firmy nejenže přímo zpomalovaly růst ekonomiky, ale navíc prostřednictvím dotací odsávaly prostředky z produktivní sféry ekonomiky. Byla proto zahájena masivní privatizace z toho hlavních 13 privatizovaných podniků mělo 600,000 zaměs­tnanců, např. British Telecom, British Gas, British Airways, Rolls-Royce, British Aerospace nebo Jaguar. Zároveň došlo k rozvoji tzv. lidového kapitalismu – v rámci jakési kuponové privatizace si dva miliony lidí koupily akcie British Telecomu a pět milionů si koupilo akcie British Gas. Na základě tržní filozofie byly systematicky redukovány dotace průmyslu, na bytovou výstavbu a na politiku zaměstnanosti. Na počátku osmdesátých let přišlo období inflace. Bylo nutné zpomalit měnovou politiku, nastala přímo ekonomická recese a byla velká nezaměstnanost. Inflaci se podařilo Margaret Thatcherové zkrotit především díky tvrdé politice vysokých úrokových sazeb a opatřením rozpočtu.

Bohužel, odbory začaly postupně zneužívat svého postavení a stupňovat své mzdové požadavky a tak již od konce šedesátých let stoupal počet stávek. Je však jasné, že pokud si odbory vystávkují vyšší mzdy, bohatství společnosti nevzroste. Vyšší mzdy v praxi vedly pouze k vyšší inflaci, což dále vedlo k dalším a dalším stávkám i v tradičně „poklidných“ odvětvích, jako jsou např. hasiči a veřejní zaměstnanci vůbec. Další změny následovaly v roce 1982, kdy byly zakázány stávky z politických důvodů. O dva roky později bylo uzákoněno, že se volby na výkonné funkce v odborech musejí konat tajnou a přímou volbou. Dále bylo nařízeno, že se každých deset v rámci konkrétního odborového svazu musí konat referendum, zda si členové přejí pokračování poskytování finanční podpory politickým stranám. Více než sto odborových organizací dokonce zaniklo. Snížil se počet stávek i jejich délka, s výjimkou roku 1984–5, kdy probíhala velká stávka horníků, kteří měli být propuštěni. Po její porážce se pak odborové hnutí prakticky zhroutilo. Margaret Thatcherová takto dokázala například navázat „přátelské“ vztahy se sovětským vůdcem Michalem Gorbačovem, a nebo se jí podařilo přesvědčit Čínské komunistické vůdce o nutnosti zachovat v Hong-Kongu svobodné a demokratické tržní principy i po předání této na 100 let pronajaté britské provincie pod správu Číny. Nadstandardní kontakty udržovala britská ministerská předsedkyně i nadále s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a nezapomněla ani na osobní podporu Lecha Walesy z polské Solidarity.

28. listopadu 1989 (několik dnů po zhroucení komunistického režimu ve východní Evropě) Margaret Thatcherová rezignuje na funkci ministerské předsedkyně, loučí se se svými bývalými spolupracovníky a spolu se svým manželem Denisem Thatcherem opouští adresu Downing Street 10. Uzavírá se tak jedna z nejvýznamnějších kapitol poválečných britských dějin, která vrátila Velkou Británii zpět na místo respektované světové ekonomické, politické i vojenské supervelmoci.i­mages/nahleda­ky/thatcherova/mt1­.jpg V roce 2008 se objevily zprávy o zhoršujícím se jejím zdravotním stavu. Podle lékařů a rodiny docházelo ke zhoršování jejích duševních schopností. Roku 2011 vznikl britský životopisný film o její osobě pojmenovaný Železná lady s Meryl Streepovou. Zemřela 8. dubna 2013 po mozkové mrtvici ve věku 87 let v hotelu Ritzv Londýně, kde bydlela od Vánoc 2012 vzhledem k tomu, že měla potíže s vyjitím schodů ve svém domě na Chester Square. Několik posledních let měla silné zdravotní potíže. S ohledem na její vůli neměla přímo státní pohřeb. Pohřeb se konal jako obřadní s vojenskými poctami 17. dubna 2013 s bohoslužbou v katedrále svatého Pavla.


Diskuze
Článek napsal: Anavi / Ivana Nováková
Přidáno:
Čtenáři nejvíce čtou
Příspěvky z Instagramu