Neuvěřitelný příběh člověka, který si sám vyoperoval slepé střevo.

Ruský lékař Leonid Rogozov se v letech 1960 – 1961 zúčastnil sovětské expedice do Antarktidy. Tehdy byl jediným doktorem v týmu a také jediným lékařem široko daleko. Novolazarevská výzkumní polární stanice byla totiž teprve nedávno založena. No a když se z ničeho nic ozval Leonidovi slepák s tím, že chce ven, bylo zle. 75 kilometrů od pobřeží v Zemi královny Maud v Antarktidě, kde není zrovna nejtepleji. V týmů bylo dalších 12 lidí, kteří neměli o základech anatomie, natož chirurgii, ani páru. Dne 29. dubna 1961 přepadla Leonida slabost, nevolnost a bolest v pravé dolní části jeho břicha. Dostavila se mu horečka a příznaky tak naznačovaly pouze jediné a to, že se jedná o zánět slepého střeva. Leonid moc dobře věděl, že pokud chce přežít, tak bude muset podstoupit operaci. Bohužel okolnosti mu zrovna nenahrávaly. Dopravit se na Antarktidě uprostřed polární noci někam pryč bylo zcela nemožné a létání ve sněhové bouři je zakázáno. Leonid si tenkrát do svého deníku naspal “Hm, zdá se, že mám zánět slepého střeva”. O tom ale nikomu neřekl, protože nechtěl vyděsit své přátele, kteří by mu stejně nemohli pomoc. Poté, co vyzkoušel antibiotika a lokální chlazení, se jeho stav ještě začal zhoršovat. Teplota se navyšovala a začalo ho trápit i nepřetržené zvracení. “Včera jsem vůbec nespal, bolí to jako čert. Sněhová bouře bičuje moji duši, naříká jako sto šakalů. Nejsou sice žádné zjevné příznaky toho, že perforace (prasknutí střeva) je na spadnutí, ale visí nade mnou zlověstný pocit… To je ono … Musím promyslet jedinou možnou cestu, jak z toho ven: operovat sám sebe… Je to téměř nemožné… Ale nemůžu se jen tak vzdát.” Toto byl další zápisek v jeho deníku. Operovat začal ve dvě hodiny ráno. Potřebné nástroje a zrcadlo mu nastavoval týmový meteorolog. Rogozov byl napůl otočen na levou stranu a byl v polozakloněné poloze. Po půl hodině si musel odpočinout, jelikož měl slabost a závratě. Nakonec ale slepé střevo úspěšně vyříznul. Vzal si antibiotika, ránu vydezinfikoval a uzavřel.

Operace trvala něco málo přes hodinu a tři čtvrtě. Po operaci později docházelo k postupnému zlepšování jeho zdravotního stavu. Jeho teplota se vráti po pěti dnech opět do normálů a stehy si Leonid odstranil 7 dní po zákroku. V roce 1961 byl vyznamenán Řádem rudého praporu práce. V říjnu roku 1962 se vrátil do (tehdy ještě) Leningradu, kde na vysoké škole obhájil závěrečnou práci na téma „Resekce jícnu při léčbě rakoviny jícnu“. Později pracoval jako lékař v různých nemocnicích v Leningradu / Sankt-Petěrburgu (Petrohradu). Od roku 1986 do roku 2000 působil jako vedoucí chirurgického oddělení petrohradského Výzkumného ústavu pro tuberkulózní pneumologii. Zemřel v roce 2000 v Petrohradě na rakovinu plic. Bylo mu 66 let.


Pokračování článku naleznete na další stránce
Diskuze
Článek napsal: Nex
Přidáno:
Čtenáři nejvíce čtou
Příspěvky z Instagramu